Elementálové vodního živlu
(Celá tato sekce je volně zpracována zejména z materiálů Jorge A. Livraga)
Tzv. sirény (latinsky siren, řecky seiren - "ty, které okouzlují a svádějí) žijí na mořské hladině. Bývaly popisovány jako bytosti s hlavou ženy a tělem ptáka nebo ryby, vydávají harmonické zvuky podobné lidskému hlasu a přestože žijí ve vodě, potřebují k životu vzduch. Opačným extrémem jsou maličké bytosti, které žijí pouze v mořské pěně, s ní se rodí i rozpouštějí, zvláště za nocí při úplňku.
Další druh sirén které se objevují za noci, kdy fosforeskují vlny plné drobných živočichů podobných světluškám přinášejí špatná proroctví a ještě horší vzpomínky, a jsou spojeny se starodávným mysteriem ponořeného měsíce, o němž nebudeme mluvit.
Nereidky jsou mocnými ženskými duchy přírody a slouží jako doprovod Afroditě zrozené z pěny. Mohou se ponořit do velkých hlubin a obývají podmořské jeskyně. Znají tajemství ukrytých pokladů a když je to potřeba, vystupují jako nesmiřitelní vykonavatelé vůle svého pána, který se svým magickým trojzubcem buď ochraňuje lodě a nebo je posílá ke dnu.
Undiny vděčí za své jméno latinskému slovu unda - vlna. Obývají řeky, zvláště v místech, kde tečou mezi skalami a vytvářejí hlučné vodopády a peřeje. Mořské undiny obývají kryté pláže, kde jsou prohlubně. Horní část těla má podobu ženy, od pasu dolů mají neurčitý tvar, nebo jsou zahaleny do stále vlhkého lněného plátna. Mají velmi dlouhé vlasy, velmi rychle plavou a zaměňují se často s nereidkami. Tradičně jsou zobrazovány, jak si češou své dlouhé vlasy, mají velmi ženské tvary a všeobecně působí dojmem křehkosti a slabosti ve srovnání s bujnou a pyšnou silou nereidek.
Nymfy - z latinského lympha - voda, a z řeckého nymphe - prameny a zřídla. Jsou to bytosti ženského vzhledu, většinou nerozeznatelné od skutečné ženy, jsou velmi krásné a obývají jezera a klidné vody. Jsou stráškyněmi lesních skrytých pramenů. Jsou dobrotivé i zlomyslné, s rozmarnou i okouzlující povahou, stále mladé a krásné vlastní tajemství věčného mládí, k němuž jsou odsouzeny, a trestají tím, že udělují tak rozporuplnou milost nesmrtelnosti.
Nymfy dosahují velikosti 130 až 150 cm, avšak mohou své tělo prodlužovat i zkracovat. Největší jsou mořské undiny, které se zdržují u dna, blíže k hladině žijí menší ale hezčí druhy. Nymfy mají dlouhé vlasy různých barev, nikdy však šedivé nebo bílé, mají bělostnou až namodralou pleť, oděv obvykle nenosí, ale zdobívají se květy.
Pozorovat se dají ve vodách nebo v blízkosti vod, kde si většinou hrají, vozí se po vlnách, tančí, rozčesávají si vlasy apod.. Žijí v mořích, ale i v řekách, potocích, jezerech, rybnících, studánkách, všude, kde se stýká kámen, rostlina a voda, jsou i nymfy. Objevují se hlavně k večeru a za jasných, teplých a měsíčních nocí tančí na břehu. Baví je mlýnská kola, po nichž se rády vozí. Rády si hrají s rybami, s oblibou vyhledávají kontakt s muži a chlapci. Nejčilejší jsou na jaře, v zimě odpočívají u dna. Jejich posláním je starat se o záležitosti živlu vody, počínaje vodními rostlinami, korály, až po koloběh vody v přírodě. Nymfy se většinou zjevují ve skupinách, jen vzácně jednotlivě.
Mužskými vodními duchy jsou vodníci. Na rozdíl od udin jsou spíše samotářští a člověku méně přátelští. Jejich zjev i zvyky jsou známy z pohádek a pověstí. I na brněnsku a v Brně samotném existuje velmi mnoho pověstí o vodnících.
<?php include ("$DOCUMENT_ROOT/html/footer"); ?>
