AGARTHA

Území města Znojma a jeho památky, tedy i systém středověkých podzemních chodeb se nachází v oblasti českého masívu - dyjský masív, třetihorní a čtvrtohorní sedimenty.

Asi 15 kilometrů z 25 kilometrů dnes známých chodeb bylo vyrubáno v granitech a grandioritech. Tyto poměrně jednotvárné horniny, vyvřeliny složené z křemene, živců a slíd, jsou asi 550 milionů let staré. Působením horotvorných tlaků jsou na mnoha místech rozpukány a zbřidličněny. Hojné jsou průniky žilných hornin: aplitů, pegmatitů a křemene. Ve stěnách je sledujeme jako výrazně světlejší pruhy s ostře ohraničenými přechody. Všechny tyto horniny se ukládaly na dně mělkého a teplého moře zasahujícího na naše území ze Středohoří před 20 - 10 miliony let.

Sedimentárními horninami bylo zpravidla prokopáno nejsvrchnější patro labyrintu podzemí. Protože se jedná o nezpevněné horniny, ve stěnách dnes nejsou vidět. Naši předkové zde úseky chodeb v sedimentech vyzdili a zaklenuli.

Obdobným způsobem musí být dnes zpevňovány i relativně pevné horniny dyjského masivu. Vedle tektonického porušení (pukliny, zlomy, zbřidličnění) je hornina v řadě míst rozvětralá a kaolinizovaná. Mnohde je v ní zachována struktura původní horniny. Z pevné horniny však vznikla zemitá a mazlavá hmota snižující únosnost podloží a ohrožující základy budov a inženýrských sítí.