2002 - 2015
Návštěvnost:
2008-2015: 560172

Nové počítadlo od 28.5.2016:
počítadlo.abz.cz


Naše sdružení:
Průzkumy a akce:
Publikace:
Kamilovy další weby:
Zajímavé weby:
Spřátelené weby:


Reklama:

Chodba pod Biskupským dvorem
u Moravského Zemského Muzea v Brně


Text a foto: Kamil Pokorný 11/2008, doplněno podrobněji 25.11.-níže.


Pokud jste se někdy šli podívat do expozic Moravského muzea na drahé kameny, nebo jiné stálé výstavy (směrem z Kapucínského náměstí), nejspíše si pamatujete zděné rozdvojující se schodiště, po kterém se muselo vystoupat. Večer se však jeho branka zamykala a tak se člověk nemohl jít s přítelkyní posadit na lavičky před vchodem do muzea. Nenapadlo mne toto schodiště si vyfotit, protože najednou jej pohltí rekonstrukce.


Koncem října 2008 se prostor schodiště uzavřel a stavební práce rekonstrukce byly zahájeny. Při bourání schodů se odhalila stará klenba zděné chodby.

Co na to přední znalec brněnského podzemí, Aleš Svoboda:

"Domnívám se, že se jedná o vodovodní štolu, která mimo jiné napájela kašnu parnas. Toto je větev která se před Lídlovým domem oddělila od větve hlavní a pokračovala do kašny Kapucínského kláštera. Je zřejmě z počátku 18.století."

Památkáři byli o nálezu informováni. Nyní nastupuje obvyklé rozhodování, jednání se stavební firmou o umožnění dokumentace a zaměření a nejlépe i průzkumu za levou zazdívkou chodby, jednání s Technickými sítěmi...

11.11. společnost Archaia se ujala průzkumu, viz níže pod fotkama a doplnění podrobně z 25.11.


Několik záběrů:

foto
Pohled směrem k Petrovu
Schodiště k expozicím muzea je ubouráno a tím se odhalila chodba

foto
Pohled chodbou vpravo, severně, směr Zelný trh

fotofoto
Pohled zpět, jižně, k otvoru v klenbě

foto
U otvoru, pohled na zazděné jižní pokračování

foto
A bez blesku s večerní atmosférou

foto
Pohled na večerní Brno z chodby z 18.století, to člověk tak často nezažije :)
směr: Kapucínské náměstí

fotofoto
A ještě si vychutnávám večerní netypické záběry
(v pozadí chrám na Petrově)

foto
Celkový pohled

foto
Takto se "nakousla" klenba chodby při bourání schodů k muzeu

foto
Chodba směrem k Zelnému trhu končí bohužel závalem...
Její pokračování se zachytilo v jižní části Zelného trhu již před několika lety.

foto
Detail v mapě z roku 1749 "Město a hrad"
(archiv Aleše Svobody)


Vzkaz Moravského zemského muzea:

Od 29. září 2008 do října 2009 jsou z důvodů rekonstrukce uzavřeny pro veřejnost prostory Biskupského dvora včetně krátkodobých výstav a stálých expozic Fauna Moravy, Dějiny peněz na Moravě a Moravské medailérství. Děkujeme za pochopení.

Společnost ARCHAIA se zde ujala průzkumu sklepa s pecí: www.archaiabrno.org


Koho to zajímá více, sestavil jsem celkový popis situace:

Existence Biskupského dvora v Brně je doložena k roku 1352. Se skutečným dvorem, působícím dnes jako malý park díky pěkné úpravě a lavičkám, se pojí také budovy, v nichž jsou umístěny stálé expozice. Své jméno celý objekt získal po majiteli, olomouckému biskupovi Stanislavu Pavlovskému, který jej koupil v roce 1588. Z původně gotického komplexu se dochovala pouze štíhlá hranolovitá věž s kaplí zdobenou freskami. Následujícím majitelem se stal kardinál František Dietrichstein. Od roku 1818 je pak Biskupský dvůr v držení Moravského zemského muzea. Právě pro potřeby muzea bylo v 80. letech 19. století přistavěno d´Elvertovo křídlo s balkónovým průčelím, pocházející z odstraněného paláce Mitrovských na náměstí Svobody.

Dvůr čekala zásadní přestavba v době renesance a tuto podobu si dvůr zachoval dodnes. Pozdější rozsáhlé stavební úpravy, dokončené roku 1963, již podstatně nezměnily celkovou podobu Biskupského dvora. Renesanční podloubí vytvořil italský stavitel Antonio Gabri. Uprostřed dvora stojí Merkurova kašna od Ignáce Johanna Bendla z let 1693-1699, která až do roku 1858 (jiné prameny uvádí 1890) stávala na brněnském náměstí Svobody. Postavy antických bohů (Merkura, Neptuna, Vulkánu, a Cerese) představují živly, z nichž se podle Aristotela skládá země.

V místě schodiště dolů na Kapucínské náměstí stával dům rodiny Ernů, který zde uzavíral Kapucínské náměstí až do roku 1907. Jeho podoba je dochována na několika dobových fotografiích a vyobrazeních, dům je zakreslen i na plánu Brna z roku 1745. Části jeho zdí byly středověké, převážněji však z 18. století. V místě zadního dvorního traktu tohoto domu se pak nacházelo vlastní schodiště.

Schodiště, které si pamatujeme a které spojovalo Biskupský dvůr s níže položeným Kapucínským náměstím, prochází v listopadu roku 2008 potřebnou rekonstrukcí, resp. bylo zbouráno, aby jej nahradilo schodiště nové. Odebíráním starých základů schodiště kvůli stavebně terénním úpravám se obnažila cihlová klenba chodby. Zděná štola se zde mohla předpokládat jen podle starších plánů Brna, kde bývají zakresleny různé vodní napájecí i odtokové štoly (systém napájení městských kašen atd.).

S kamarádem jsem si počátkem listopadu povšiml plechových ohrad nad Kapucínským náměstím v místě schodů. Škvírou mezi nimi jsem uviděl něco, co mě překvapilo: V místo schodů už jen podélný otvor do klenuté chodby, táhnoucí se příčně, jižně od Zelného trhu. Nedalo mi to a večer jsem obešel plechové ohrady a přiblížil se k chodbě. Abych se k ní mohl vyškrábat a vyfotit otvor a nahlédnout, opřel jsem si nedalekou dřevěnou paletu a po ní vystoupal k otvoru a vlezl do chodby. Baterkou jsem posvítil vlevo, jižně, a spatřil novodobější zazdívku, možná proto, že chodba nejspíše pokračovala až pod budovu. Posvítil jsem tedy vpravo, směrem k Zelnému trhu, a chodba volně pokračovala. Asi 20 metrů, ale k závalu. Buďto nastal propad, což je vzhledem ke kvalitě vedlejší klenby nepravděpodobné, nebo spíše nějaké nedávné stavební práce chodbu přerušily, ale opět o tom nikdo nevěděl, jak už to bývá: dělníci často odkryli neznámý prostor a raději otvor zasypali, než aby se tím zdržovali. Proto jsem pak večer záběry ihned posílal A.Svobodovi a ten rozpoutal další průzkumy a dokumentaci.

Plán z roku 1745 potvrzuje, že tato zděná vodovodní štola přiváděla vodu do rezervoáru v kapucínských zahradách. Je to štola, která se před Lídlovým domem pod Zelným trhem oddělila od štoly hlavní a pokračovala do kašny Kapucínského kláštera. Podle cihel a struktury zdiva lze uvažovat i o tom, že štola je možná ještě o století starší. Každopádně představuje zajímavou technickou zajímavost a je výborné, že se ihned nezasypala, stihla se zdokumentovat, a místo dalších stavebních prací zde proběhl i archeologický průzkum.

Ten zde odhalil a zkoumal i pozůstatek dnes zasypaného klenutého sklepa Ernstova domu se zazděným vstupem. Ve stěně sklepa byla vystavěna zatím blíže neurčená pec. V okolí průzkum obnažil pozůstatky osídlení z poloviny 13. století a vrstvy z vrcholného a pozdního středověku a novověku.

Pokud někde uvidíte při stavebních pracích otvor do podzemí, prosím, informujte nás. Možná se stanete objeviteli dalšího chybějícího článku ve stále neúplné mapě brněnského podzemí, které nemá jinde obdoby.

Článek publikován v moravském měsíčníku Newexpress 12/2008:

Newexpress 12/2008


Prosíme, abyste nás informovali o zajímavých propadech, starých sklepech, krytech, rádi bychom si to alespoň nafotili, než to provždy zanikne.
Nejlépe ihned, za pár hodin už to bývá zasypáno a zničeno...


ZPĚT o stránku

Pokud víte o starém sklepu, krytu, paranormálních jevech, silových místech, >>> kontaktujte nás...
Pokud chcete změřit škodlivé geopatogenní a psychosomatické zóny, elektrosmog přesnými přístroji do 18 GHz, nebo termokamerou zjistit tepelné úniky z neznámých prostor, nabízím Vám osobní služby >>> www.elektrosmog-zony.cz
Pokud se více zajímáte o staré chodby, navštivte náš odbornější web: www.starechodby.cz
Badatelská společnost Agartha

webmaster, texty a foto: Kamil Pokorný
© 2002 - 2017

Již přes 15 let bádání, lezení, focení, psaní a programování pro vás :-)