AGARTHA

Malé koncentrace okolo 1% CO₂ paradoxně zlepšují dýchání a člověk se cítí lépe. Dech se prohlubuje a zrychluje. Při 3% se koncentraci se činnost plic zdvojnásobí.

V jeskyních, kde stále něco přelézáme a někam se šplháme, si toho nevšimneme. Spíš si to uvědomí při speleoterapii astmatické děti, kterým již 0,5% CO₂ v ovzduší jeskyně zlepší dech.

Při 8% a více následuje rychlá smrt.

Jsme v situaci, kdy potřebujeme vykopat hlubokou sondu ve dně závrtu, ale při dnu sondy se nám stále drží CO₂. Co dělat? Především můžeme počkat na zimu a zkusit, zda koncentrace neklesne. Další možností je nahlédnout do Agricolových dvanácti knih o hornictví a hutnictví, kde je popis různých větracích mechanismů starých šachet.

Zaměstnanci závodu Krušná Hora u Berouna existujícího na místě bývalého důlního provozu si stěžují, že na nádvoří někdy nalézají mrtvé ptáky a potkany. Za zhoršeného počasí totiž z šachty vystupuje atmosféra bohatá CO₂, Což drobní savci (a málem také jistý jeskyňář z Týnčan) nemohou vydržet. Naštěstí i tento případ neskončil pro nás tragicky, ale dobře ilustruje, proč v některých travertinech jako byl ten gánovecký, nalézáme poměrně hojný kostní materiál.

1 - hlubinný či hydrotermální CO₂ je uvolňován z přírodních teplých pramenů.

Známe jej ze Zbrašovských jeskyní, kde způsobil smrt jednoho z objevitelů. Zpráva z roku 1560 hovoří, že z jeskyň vyšel dým a jeden dělník zdechl. David Havlíček se domnívá, že hlubinného původu jsou zvýšené koncentrace CO₂ v některých propastech Dolného vrchu. Je to docela pravděpodobné protože z blízkého okolí jsou známy termální prameny.

Oxid uhličitý je nebezpečný, bezbarvý a lidským tělem obtížně postižitelný plyn, který se hromadí zejména v nejnižších částech jeskyní a štol.

Zvlášť nebezpečné je okolí malých vodních nádrží.

Člověk si většinou neuvědomí jeho zvýšenou koncentraci, omdlí a umírá.

Z tohoto důvodu je nutné provádět jeho detekci, nejlépe prosávacím detektorem.